Tropické teploty v kombinaci s nebem bez mráčků vnáší do našich všedních životů šťavnatý koktejl a příslib letních dobrodružství. Kromě báječných výletů, dovolené pod stanem nebo u moře je však léto obdobím protkané láskou, něhou i romantikou a také pevně spjaté se svatbami. A protože i svatební outfit si můžete dopřát bez výčitek a zcela v rytmu udržitelnosti, rozhodli jsme se vám představit tvorbu módní návrhářky Sáry Vidličkové tvořící v Olomouci ve Studiu Cloud 9. V autorské tvorbě Sáry si můžete vychutnat zákazníkům smysl pro detail, kvalitní, jedinečné materiály a zejména vybroušený cit pro estetiku. Důležitou součástí její práce je také osobní a ekologický přístup.
Tip redakce: Autorskou tvorbu a svatební šaty si můžete prohlédnout a vyzkoušet ve studiu třeba v rámci výletu do Olomouce, konkrétně v ulici Panská 3 nebo na @studio_cloud_9.
Milá Sáro, všechno má svůj příběh. Jaký a kdy se začal psát ten Váš?
Studio Cloud 9 vzniklo jako projekt věnovaný módní tvorbě a udržitenosti. K módní tvorbě jsem vlastně tíhla už v raných letech. Vymýšlela jsem si různé šicí projekty již od svých 13ti let. Bohužel jsem ale vyrůstala převážně v intelektuálním prostředí, chodila jsem na gympl, a měla tak pocit, že módní tvorba a navrhování není dostatečně ´praktická´ volba povolání. Prostě není to právník ani doktor. Tak jsem to dlouho tajila a mnoho lidí v mém okolí ani nevědělo, že tvořím.
Nazvala bych to ‘Návrat k jednoduchosti’. K jednoduchosti a spontánnosti tvorby, života, vztahů s klienty. Protože práce a tvorba pro mě není odpojená od života, je jeho součástí. Cloud 9 stojí za přesvědčením, že změna k udržitelným formám života nepřijde někde ‘shora’, ale skrze spolupráci podobně smýšlejících lidí, krok po kroku, budováním udržitelných komunit, které chtějí pečovat jeden o druhého a o prostředí ve kterém žijeme.
Vaše oděvní tvorba je realizována zejména pod taktovkou udržitelnosti. Prozradíte nám, kdy a proč jste se rozhodla věnovat pomalé módě a proč?
Udržitelnosti jsem se začala věnovat už při studiu na vysoké škole, kde jedním z předmětů byla právě udržitelná móda. V té době trend udržitelnosti právě začínal a bylo to poprvé kdy jsem se začala aktivně sezamovat se situací ve světě módního průmyslu a s mnoha problémy spojenými s produkcí oblečení, jako je například přesunutí veškeré produkce do ´zemí třetího světa´. Už tehdy jsem se rozhodla, že udržitelnost bude jednou z důležitých součástí mé tvorby, protože jsem si říkala, že když ne mladý člověk, který má touhu a možnost svým vlivem v budoucnu něco změnit, tak kdo? Jak jinak než vlastním příkladem může přijít změna?
Vybavujete si ještě svoje tvůrčí začátky? Kdybyste se mohla vrátit v čase ovšem obohacená o všechny zkušenosti-bylo by něco, co byste udělala jinak a lépe?
Určitě. Spousta věcí. Hlavním bodem by bylo víc důvěřovat sama sobě a své intuici v rozhodování. V začátcích je člověk ve všem nejistý, bojí se zodpovědnosti, a bojí se dělat chyby. Dovolila bych si udělat mnohem víc chyb, víc prostě zkoušet, a míň vše promýšlet a přehnaně komplikovat syndromem dokonalosti. Mnoha lidem se to nebude líbit, ale jestli bych dávala nějaké moudré rady, tak to bude nikoho moc neposlouchat a raději dát na vlastní instinkt, jak v tvorbě, tak v rozhodování kam jít, s kým spolupracovat, kam tvorbu posunout, atd.
Máte v oblasti módy formální vzdělání? Jak na toto období případně vzpomínáte (byla tato zkušenost přínosná)?
Ano, formální vzdělání mám. Studovala jsem vysokou školu v USA přímo v oboru design oděvu. Na školní období vzpomínám v dobrém. Určitě to pro mě byla přínosná zkušenost co se týče různorodosti dovedností, které jsem nabyla. Univerzity v USA (a především ty umělecké jako je módní, grafický, interier design, apod.) jsou hodně zaměřené na praktické znalosti a dovednosti. Naučila jsem se od návrhářské činnosti a šití, přes klasické umělecké vzdělání, až po ekonomickou a business stránku ala podnikatelské plány. Tento přístup mi byl hodně blízký. Jsem člověk, který musí být hozený do vody, a pak se naučí rychle plavat.
Specializujete se zejména na navrhování a tvorbu svatebních šatů. Zaznamenáváte (řídíte) se v rámci navrhování také aktuálními trendy?
Do určité míry se u tvorby svatebních šatů trendy řídím. Především co se týče trendů jako jsou boho šaty nebo více ´vílí´ styl šatů, který stále frčí. Myslím, že k těmto stylům přirozeně vizuálně tíhnu, takže si mě stejně najdou klientky, které s takovouto tvorbou souzní.
U trendů ještě chvíli zůstaneme. Jsou podle Vás trendy v pojetí módy důležité a jaké módní vychytávky aktuálně nejvíce frčí v oblasti svateb?
Abych pravdu řekla, tak s trendy jsem vnitřně vždycky spíš bojovala, protože se mi nelíbí, že se současná móda unifikovala do stejných barev a střihů v rámci jedné sezóny. Naopak mi přijde smysluplné podporovat dlouhodobější trendy, jako jsou například košilové šaty. To je kousek, který můžeme mít v šatníku celoročně a bude vypadat skvěle i za 5 nebo 10 let.
V oblasti svateb letí čím dál tím víc minimalismus. Prostě šaty ala v jednoduchosti je krása. Obecně už se tolik nenosí ´cupcakové´ šaty, ale spíš splívavější silueta šatů, kde si návrhář může více hrát s detaily, stylem a osobností klienta.
S jakými materiály nejradši pracujete a proč?
V zimě zase ráda využívám vlnu pro její termoregulační vlastnosti. Takový kabát z vlny zahřeje i v třeskuté zimě a zároveň vypadá pořád hezky elegantně. Na svatební šaty se nejvíc hodí satén, šifon nebo hedvábí.
„Moc ráda pracuji s materiály s ohledem k jejich vlastnostem. V létě používám ráda len, viskózu nebo hedvábí, protože tyto materiály dýchají v horkých dnech, chladí, a nosí se na těle jako vánek“.
Jaké materiály, nejsou naopak pro šití svatebních šatů vůbec vhodné?
Já osobně nemám moc ráda nekvalitní lacině vypadající materiály. Někdy vidíte svatební šaty a jde prostě poznnat, že jsou poslané někde z Číny a ušité z nekvalitní látky. A je to škoda. Jinak obecně nejsou vhodné bavlna, úplety, apod. Ale líbí se mi, že v dnešní době už nejsou jasně daná pravidla nebo hranice a teď budu například jedné nevěstě šít svatební šaty z tencelu.
Je podle Vás pomalá móda, upcyklace, recyklace a vědomé nakupování, ta správná cesta? Pro nás i životní prostředí?
Ano. Já hodně věřím v určitou kombinaci všech těchto přístupů. Mně se léty vědomého přístupu osvědčila tato kombinace: pár kousků, které jsou nadčasové, jsou mi hezky na míru a budu je pocitově chtít nosit mnoho let. K tomu pár basiců ala džíny a bílé tričko, a pár sekáčových nebo upcyklovaných kousků. A taky se o oblečení víc starat. Co jde, tak si přešít. Teď jsem například v létě vytáhla jedny letní šaty, které jsem vyhodnotila jako nedůstojné pro jejich délku (nedostatečnou délku), tak jsem si je zkrátila na tričko a teď mám v šatníku ´nový´ kousek.
„Podle mě má velký smysl začít přemýšlet o tom, co nosíme, více vědomě. Stejně tak jako přemýšlíme o jídle nebo formě dopravy“.
Prozradíte našim čtenářkám, jak vypadá Váš proces navrhování a tvorby. Zjednodušeně, co všechno je potřeba připravit a zajistit, dříve než se budoucí nevěsta oblékne do svatebních šatů?
Celý proces od prvního setkání po hotové šaty mě vlastně baví nejvíc. Když za mnou přijde klientka, prvně společně konzultujeme, jakou má zhruba vizuální představu šatů a svatby obecně. Potom kreslím pracovní návrhy, které pomáhají při výběru látek a krajek. Samotná tvorba svatebních šatů je potom organický proces. V procesu tvorby jsou detaily, které se na šatech mění, protože zjistíme, že některé prvky vizuálně fungují a některé ne. Takto tvoříme šaty společně krok po kroku.
„Nejvíce mě asi inspirují detaily v každodenním životě. Když jedu po cestě do práce v tramvaji, nebo sedím v kavárně a vidím nějaký detail na šatech, tak už se mi v hlavě malují vize, jak se tento prvek dá využít v mé tvorbě. Také fotografie. Ráda se inpiruji v barevnosti, kompozici, hře světla a stínu“.
Máte nějaké vize či tvůrčí plány do budoucna?
Mé plány a vize do budoucna se hodně točí kolem budování a rozšiřování komunity. V Olomouci tvoříme projekt s názvem @Panska Coworking. Vytváříme obchod s autorskou tvorbou, sekáčem, udržitelnou a upcyklovanou módou, a coworkingové studio. Chceme vytvořit místo, kam budou lidi rádi chodit a rádi se vracet. Místo, kde se můžeme sdružovat, spolupracovat, pořádat zajímavé akce, a kde se budou lidé cítit dobře.
Pro Cloud 9 bych si přála, abychom společně tvořili svět, kde bude normou přijít si něco vybrat nebo nechat ušít od lokálního tvůrce, vedle si zajít pro zeleninu na farmářský trh, a na kafe do oblíbené kavárny.
A třešinka na závěr. Máte představu, jaké svatební šaty byste si jednou chtěla sama obléknout. Chtěla byste si je ušít sama?
Hm. I když se to nemá, tak bych si asi svatební šaty chtěla ušít sama. A jaké? Něžné.
Autorka článku: Nel Foberová, Foto: Kristýna Sigmundová.