Architekti Studia Perspektiv navrhli centrálu společností GoPay a TERMS nedaleko Českých Budějovic. Projekt administrativní budovy a úpravy areálu rodinného podnikání se řídí principy udržitelnosti, potřebami zaměstnanců a požadavkem na nenáročnou údržbu. Novostavbu architekti pojali jako pasivní čtyřpatrovou dřevostavbu, jež výškou dosahuje povoleného limitu pro tento typ budov u nás, čímž se zařadí mezi nejvyšší v Česku. Areál koncipovali tak, aby v něm klient mohl uplatnit svůj zájem o vývoj technologií a získávání i uchovávání čisté energie. V souladu s tím bude provoz objektu čerpat z obnovitelných zdrojů. Kromě kultivace okolí se komplex také částečně otevře veřejnosti a poslouží regionu, například řidičům elektromobilů, kteří si zde budou moci dobít své stroje. Začátek realizace je plánován na podzim roku 2020.
Klient architekty původně oslovil pouze s poptávkou řešení interiéru pro své administrativní prostory v betonové stavbě z prefabrikovaných dílců. „Dřívější návrh však podle nás nereflektoval očekávání klienta na reprezentativní sídlo této rodinné firmy. Společně jsme návrh diskutovali a po zhruba tři čtvrtě roce se dohodli na projektu celé stavby i s areálem, který by měl dostát představám klienta, inspirovaným také cestami za hranice,“ popisuje příběh vzniku projektu architekt Ján Antal.
Jedním z argumentů byla i finanční úspora. Díky kvalitnímu návrhu budovy nebude zapotřebí tolik investovat do přídavných dekorativních prvků v interiéru. V projektu Studia Perspektiv se to projevuje například odhalením nosné konstrukce – smrkového dřeva masivních CLT panelů a monolitického betonového jádra. Moderní střídmost zde vychází z praktické funkce každé součásti. „K návrhu jsme přistoupili s důrazem na efektivitu investice. Není tady nic navíc. Žádné pohledové obklady na stěnách. Kdybychom interiér navrhovali pro původní koncept budovy, museli bychom ji ještě jednou ‚vystavět zevnitř‘,“ dodává jeho kolega, rovněž spoluzakladatel Studia Perspektiv, Martin Stára.
Proč se architekti přiklonili k nosné konstrukci ze dřeva, vysvětlují takto: „Analyzovali jsme rozpočet a uvážili to, jakým způsobem chce klient působit na své okolí. Důležitou se ukázala udržitelnost, které se v podnikání také věnuje. Dřevěné konstrukce v tomto ohledu vynikají, neboť mají nejnižší uhlíkovou stopu a vznikají z obnovitelných zdrojů. Jejich výstavba, kdy během 1–2 měsíců obvykle vznikne celá hrubá stavba, je díky své rychlosti šetrnější také finančně.“
Fasáda následuje funkci
V celku i v jemných detailech architekti navrhli líc budovy jako obraz každodenního života v domě. Omítka má být ukázkou poctivě provedeného řemesla a naznačovat vnitřní uspořádání rozdílem ve struktuře. Pod plochou střechou jsou situovány prostory přístupné zaměstnancům celého areálu k rekreaci – bistro, fitness a terasa, jež zvenku opticky odděluje hrubý reliéf stěn. Na první trojici podlaží, kterou zaujímají kanceláře, naopak odkazuje hladký povrch fasády. Dřevěnou povahu nitra budovy však její exteriér se zřetelem na nízkou údržbu reflektuje jen v detailech, dveřích a okenních rámech či výplních.
Interiér zdobí smrkové nosné konstrukce, dřevěné stropní podhledy a výplně otevíratelných okenních modulů. Také parapety, jež jsou v relaxačních zónách uzpůsobeny pro sezení, jsou ze dřeva. Útulnost teplých barevných tónů dřevěné kresby vyvažuje šedá betonová stěrka na podlahách. Celek harmonicky zjemňuje bílá na stěnách či baru. Je pojatý střídmě a zároveň tak, aby vzbuzoval vlídnou, až domácí atmosféru.
Návrh klade důraz na variabilitu a detailní řešení užitých součástí. Šikmým náběhem smrkových stropů architekti dodávají do bistra vzdušnost a vnitřní prostor navíc opticky i funkčně prodlužuje terasa. Vertikální reliéf její omítky vizuálně navazuje na strukturu interiérového baru. Pobyt a občerstvení na terase mimo jiné zpříjemní i rostliny. Se zapuštěním květináčů počítá spodní hrazení velkorysých otvorů pro výhledy do jihočeské krajiny.
Experimentální kampus, kde technologiím vládne zdravý rozum
„Používání nových technologií v novostavbě je pro mne velmi důležité už i tím, že se jedná o osobní koníček. Vyšší prioritu má však podmínka vždy stavět s přesahem do budoucnosti, tj. aby technologie bylo možné v budově snadno přidávat, měnit, případně nahrazovat. Není nic horšího, než přehnat míru zavedených technologií, a stát se tak otrokem takového systému. To je důvod, proč preferuji používání moderních technologií s nízkým požadavkem na údržbu nebo servis,“ popisuje svůj vztah k uplatnění technologií v budoucím sídle zakladatel firmy GoPay Pavel Schwarz ml.
Spíše než na aplikaci technologických trendů na poli chytrých uživatelských vychytávek je projekt orientován na budoucí variabilitu, soběstačnost a inteligentní řízení odběrů energie. Areál ukazuje inovace, kterými se zabývá společnost TERMS. Jako jedno z lákadel může na fanoušky současných technologií působit skleník k vývoji inteligentní péče o ovoce a zeleninu pro firemní bistro.
Přední část areálu nabízí veřejnosti a zaměstnancům 8 nabíjecích stanic pro elektromobily, z toho 4 Tesla Superchargers. Energii pro jejich napájení získávají fotovoltaické panely na dřevěných přístřešcích nad částí parkovací plochy vyhrazené pro zaměstnance. Vedle elektrodopravy je solární energie využívána i objektem. Pro její nadbytek a opětovné zužitkování, například v podobě tepla, klient vyvíjí experimentální systém ukládání do vody.Pavel Schwarz ml. k tomu dále dodává: „Přebytky elektrické energie se v době slunečního svituz fotovoltaických panelů (cca 300 kWp) akumulují v Li-on bateriovém uložišti pro odloženou spotřebu s novou funkcí ‚Off-Grid‘. To znamená nepřerušený provoz firmy i při výpadku el. energie v lokální distribuční soustavě (náhrada dieselagregátu). Hlavním cílem a investičním záměrem akcionářů je ověřit si v praxi nové funkcionality moderních technologií a jejich synergických vlastností. Spojením obnovitelných zdrojů energie, akumulace energie, elektromobility a softwarové nadstavby vzniká spotřebitel a současně poskytovatel podpůrných služeb pro lokální distribuční soustavu. Je to nejúčinnější a nejefektivnější způsob, jak budovat kvalitnější a stabilnější distribuční energetické sítě. Vhodným použitím kapacity bateriového uložiště a baterií ze zaparkovaných elektromobilů v areálu společnosti lze dosáhnout lokálního regulačního efektu v řádu až jednotek MW, což je již významná a účinná hodnota pro zlepšení kvality sítě daného uzlu distribuční soustavy. Je záměrem tyto zkušenosti získané z provozu vlastního areálu aplikovat dalším zájemcům prostřednictvím dodávek potřebného hardwaru včetně přehledné cloud aplikace pro monitoring a řízení toku energií v daném areálu, které budou k dispozici jak pro nejvyšší management, tak pro firemní energetiky nebo servisní pracovníky.“
Možnost co nejefektivnějšího získávání sluneční energie představuje solární tracker umístěný na vzdálenější zatravněné ploše. Přísun tepelné energie pro chlazení nebo podlahové vytápění objektu je primárně zajišťován geotermálními vrty a tepelným čerpadlem.
Důležitým hlediskem při koncepci nového sídla byla otevřenost a přívětivost vůči jeho okolí. Zapuštěním oplocení hlouběji do pozemku a ponecháním volné plochy před objektem vzniká příjemné prostředí podél komunikace. Návrh areálu nezapomíná ani na chvíle odpočinku na trávě v blízkosti stromů a keřů. Bezúdržbový tenisový kurt potěší sportovně založené zaměstnance i veřejnost.
Architekti: Studio Perspektiv, s. r. o.
Autorský tým: Ján Antal
Martin Stára
Eva Schilhart Faberová
Spolupráce: Petra Malovaná
Silvia Snopková
Kolektiv Studio Perspektiv
Vizualizace: Willbe studio
Klient: FinLabs, s. r. o.
Velikost: budova – užitná plocha: 2300 m2
Místo: Planá, okres České Budějovice
O Studiu Perspektiv
Studio Perspektiv od svého vzniku v roce 2015 vytváří inovativní sídla společností, na nichž nyní spolupracuje přes 20 architektů v kancelářích v Praze a Bratislavě. Při návrzích primárně vychází z porozumění potřebám komunity, jíž mají prostory sloužit, a profesionálně zvládnutého managmentu. Udržitelný přístup s využitím nadčasového designu prémiové kvality a chytrých technologií je neodmyslitelnou součástí projektů. Význačným příkladem se stala realizace technologického hubu ICT giganta EOH, která studiu přinesla světová ocenění Winner v kategorii Interior Architecture soutěže German Design Award 2020 a zařazení mezi pětici světově nejlepších projektů nominovaných na ceny Frame Awards 2020 v sekci Small Office of the Year. Díky úspěchu v mezinárodní soutěži investora Penta Real Estate architekti nyní pracují na projektu coworkingového centra Base v budově národní kulturní památky Jurkovičovy teplárny v Bratislavě. Blížící se realizace návrhu budovy nového sídla společnosti GoPay se po dokončení zařadí mezi nejvyšší dřevostavby v Česku.
Studio Perspektiv svou výchozí tezi o pozitivní proměně společnosti skrze architekturu dokazuje jak dosavadními projekty kanceláří, tak nejbližšími plány. Architekti v nich navazují na zkušenosti z utváření prostředí coby základního kamene dobře fungujícího kolektivu a vytvořenou metodiku práce aplikují v zakázkách pro kulturní nebo vzdělávací instituce.
Martin Stára, spoluzakladatel Studia Perspektiv
/* 1984, České Budějovice, Česká republika/
V roce 2015 založil spolu s Jánem Antalem Studio Perspektiv. Absolvent Fakulty architektury ČVUT v Praze svou kariéru architekta odstartoval v roce 2011 diplomovou prací Rozvoj středu města Havlíčkův Brod, na kterou později nepřímo navázal i profesně. Jako spoluzakladatel studia Manua architekti pracoval na projektech nejen rodinných domů a interiérů, ale i městských intervencí. Své zkušenosti zúročil ve strategickém oddělení Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR). Zde mimo jiné koordinoval vznik projektu Strategie rozvoje výstaviště v Holešovicích nebo spolupracoval na optimalizaci provozu kanceláří IPR. Při dráze architekta běhá maratonské tratě a vychovává tři děti. Je vizionář s vášnivou zálibou v kresbě a sci-fi, o čemž vypovídají i vesmírem inspirované pracovní prostory vloni dokončeného EOH IT Hubu v Praze.
Ján Antal, spoluzakladatel Studia Perspektiv
/* 1991, Bratislava, Slovensko/
Ještě jako student Fakulty architektury ČVUT v Praze se seznámil s Martinem Stárou, tehdy oponentem jeho bakalářské práce. Projektem STRV – Winner v soutěži Big See Interior Design Awards – společně nastartovali existenci ateliéru Studio Perspektiv. Po úspěšném absolvování magisterského programu oboru Architektura a urbanismus v roce 2017 se Ján Antal usadil ve vedení studia. Neustálé prohlubování přehledu o prostředí byznysu a technologických společností považuje za nezbytnou součást autorské spolupráce na projektech pracovního prostředí soukromých firem, co-worků i centrál mezinárodních korporací. Jako neméně důležitý vnímá zároveň i design. Hledá proto nové formy, materiály či produkty a každý projekt je pro něj výzvou v posouvání tvůrčích hranic, jako například mezinárodně oceňovaný EOH IT Hub. S agilitou sobě vlastní rád objevuje různé kouty světa.
