PAVLÍNA FRIČOVÁ: NECHTE KABELKU, AŤ VYPRÁVÍ VÁŠ PŘÍBĚH

Mohou být praktické, originální, velké tak akorát do ruky či minimalistické. Řeč je samozřejmě o kabelkách. Ty mohou dodat vašim outfitům pořádnou porci svěžesti i šmrncu. Možná i to je důvod, proč se kabelky staly tolik oblíbenou součástí dámských šatníků. Také jste stejně jako my v redakci  zamilovaní do udržitelnosti? Pak si rozhodně oblíbíte nadčasové, stylové a ekologické kabelky či psaníčka značky yrnche z dílny Pavlíny Fričové. Kabelky tvoří z kůží, opatřené certifikátem Pelle al vegetale. Díky certifikátu se můžete spolehnout na stoprocentní přírodní zpracování  s minimálními dopady na životní prostředí a fakt, že kůže vznikají jako vedlejší produkt v rámci masného průmyslu.

Tip: Kabelky si můžete vyzkoušet také v kamenném obchodě Charaktery v Praze na Letné, který Pavlína sdílí ještě s dalšími designéry.

Vážená a milá slečno Fričová, jaký impuls Vás přivedl do tvůrčího světa a proč jste se rozhodla realizovat právě kabelky?

Od dob co si pamatuju, mě vždy bavilo “pracovat rukama”. Zpočátku jsem ale neměla dost sebevědomí a brala vše jako koníček. Po studiích ekonomické školy jsem začala pracovat jako účetní a po roce jsem věděla, že u počítače už nevydržím. Hned jsem odeslala přihlášku na VŠ a další rok jsem už studovala Průmyslový design na ČVUT. V prváku jsem si ušila pro sebe psaníčko, které odstartovalo příběh, který pokračuje dodnes.

Ukrývá se za tajemným názvem yrnche  nějaká historka, příběh? Jak název vzniknul?

Yrnche je vymyšlené slovo, nový projekt si to zasloužil. Skládala jsem písmena tak dlouho vedle sebe (trvalo to skoro rok) až se povedlo najít stejně tak něžnou, jako tvrdou kombinaci zároveň.

Prozradíte nám  začátek Vaší  cesty  a podobu prvního kabelkového prototypu? Jaké kroky pro  Vás byly nejtěžší?

Práce s kůží mě vždy lákala, ale teprve vlastní potřeba mě přivedla k tomu, abych s ní zkusila pracovat. Líbila se mi představa si ušít vlastní kabelku a tak jsem si koupila kus kůže, pár nářadí a během zhlédnutí jedné série seriálu byla kabelka na světě. Bylo to psaníčko ve tvaru obálky s řetízkem místo popruhu. Nejtěžší bylo si zjistit, jak správně na to.

Kabelky z Vašeho studia jsou  vyrobeny z třísločiněné kůže. Proč jste si zvolila tento materiál, přiblížíte jej trošku více našim čtenářům?

Hledala jsem materiál, ze kterého bych byla ochotná šít. Zajímaly mě možnosti, jak využívat eticky a ekologicky zodpovědný produkt. Třísločiněné usně jsou činěny jen přírodními látkami, neobsahují tedy chromy a jsou tak šetrné k přírodě i k lidem. Jsou dražší a mají i specifické mechanické vlastnosti.

Pozn.red:. (Mezi třísliva patří například kůra stromů, listy či kořeny rostlin.)

Jaké, podle Vás v současné době  zaujímá kabelka v rámci módy „postavení“?

Myslím, že to není jen současná situace, ale že to tak bylo skoro vždy. Kabelka je doplněk podobný šperku, může vyjadřovat vaše postavení i názor. Je to taková třešinka na dortu vašeho outfitu. Ke kabelkám máme obecně jiný vztah než třeba k oblečení a můžou mít mnoho funkcí.

„Neustále se snažím obsah své kabelky minimalizovat ale zaručeně u mě mimo peněženky a telefonu vždy najdete rtěnku,  malou voňavku a hračku pro dceru.“

Řídíte se ve své tvorbě také aktuálními trendy, nebo posloucháte svoji intuici a estetický cit?

V první řadě se řídím funkcí, všechny produkty jsem navrhla, protože jsem je sama potřebovala. Vymýšlet podobu věci je pro mě hra, kterou si užívám a trendy se neřídím.

Říká se, že mezi uměním a kýčem je jenom velmi tenká hranice. Jaký náhled na toto téma máte Vy osobně? Co považujete za kýč?

Je to tenká a neexistující hranice. Existuje vlastně kýč? Kdo to může posoudit?
Já osobně vnímám jako kýč zbytečné věci.

„V tvorbě se inspiruji každodenním životem, ráda třeba jezdím tramvají a dívám se nahoru nad partery domů nebo náhodně vytvořenými objekty v přírodě. V životě mě inspirují pozitivní lidé.“

Říká se, že mezi uměním a kýčem je jenom velmi tenká hranice. Jaký náhled na toto téma máte Vy osobně? Co považujete za kýč?

Je to tenká a neexistující hranice. Existuje vlastně kýč? Kdo to může posoudit? Já osobně vnímám jako kýč zbytečné věci.

Čeho všeho jste již ve své tvůrčí kariéře dosáhla a jaké cíle Vás ještě lákají?

Dosáhla jsem hlavně toho, že zákaznice napříč generacemi naše kabelky nosí rády a rády se k nám vrací. Vždy si dávám vysoké a velmi nereálné cíle a proto vás nechci pobavit.

Máte (ne)jen ve světě umění svého idola, které ho byste ráda pozvala na kávu? Kdo by to byl a co byste mu chtěla říct?

Pozvala bych  Henriho Matisse a ptala bych se ho na výstavu Cut-Outs.

Pokud toužíte  obohatit svoji dosavadní kabelkovou sbírku o kvalitní kousek, rozhodně  mrkněte na: www.yrnche.com/

Autorka článku: Nel Foberová

Advertisements

Napsat komentář