Udržitelná móda neboli také slow fashion mění novodobý módní průmysl. Zároveň se k ní pojí řada společenských názorů, které mohou být často poměrně dost zkreslené. Přinášíme shrnutí toho, jaké přístupy k pomalé módě zaujímá společnost a také vysvětlení, co termín udržitelné módy doopravdy znamená.
Co si vlastně představit pod slow fashion?
Slow fashion, v češtině pomalá móda je poměrně mladá vlna v oblasti módy, která reaguje na dříve vzniklou fast fashion. Názvy nabízejí vysvětlení, že se jedná o protiklady, avšak není tomu tak. Pomalá móda se snaží ukázat jinou cestu módnímu průmyslu. Nechrlit tolik oblečení v krátkém čase a v nízké kvalitě. Upřednostňuje kvalitu nad kvantitou a učí lidi nakupovat s rozmyslem a s přihlédnutím na podmínky výroby, přičemž staví na lokální tvorbě.
Se slow fashion se ale pojí pár mýtů, které si společnost vžila a často se tak mylně vysvětluje její smysl.
MÝTUS: Třicet a dost!
Prvním z názorů, který se proslýchá v souvislosti se slow fashion je výrazná redukce šatníku. Často si lidé pojem udržitelná nebo pomalá móda zaměňují s omezováním počtu vlastněných kusů na základní počet třiceti sedmi. V tomto případě jde pouze o propojení na první pohled si velmi blízkých filosofií. Jednou je udržitelná móda, jejíž cílem je budovat šatník menší, zato kvalitnější a znát původ věcí. A druhou capsule wardrobe, který se více zaměřuje na skutečnost, že stačí necelá čtyřicítka základních kousků, se kterými dokážete vytvářet pokaždé trochu jiné outfity po celý rok.
Takže ne, slow fashion není o tom, že musíte mít jen 37 kousků. Je spíše o tom, jak o nich přemýšlíte, kde je kupujete a jak se k nim chováte, než tak úplně kolik jich máte.
MÝTUS: Dražší, lepší, kvalitnější
Mnoho lidí nahlíží na slow fashion jako na směr, který radí, že máte mít drahé věci, nejlépe přímo od návrhářů, a ještě lépe, chodit s nimi na kafe. Bylo by to fajn. Ale každý asi mezi přáteli nemá tři návrháře, se kterými by mohl jezdit na dovolené a během toho vybírat látky pro své nové kousky přímo na míru. Zároveň návrhářské oblečení není stoprocentní zárukou kvalitnějších kousků. Proto spíše více čtěte, odkud materiály pochází, kde se zpracovávají a třeba jaká barviva se na jejich tónování používají. Je jasné, že triko ušité v objemu pár desítek až stovek kusů v Česku vás vyjde na víc než masová produkce z Číny.
Takže ano, dražší to asi bude. Ale ne vždy to znamená i vyšší kvalitu.
